Nová norma ČSN EN ISO 14732:2025
01.12.2025 bude vydána norma ČSN EN ISO 14732:2025 (dále jen nová norma), která s účinností od 01.01.2026 nahrazuje normu ČSN EN ISO 14732:2014 (dále jen stará norma). Nová norma přináší několik zásadních změn v oblasti kvalifikace svářečských operátorů a seřizovačů pro mechanizované a automatizované svařování kovových materiálů. Hlavní změny jsou následující:
- úvod byl přepracován tak, aby vyloučil odkaz na aplikační normy;
- předmět normy objasňuje, že se norma nevztahuje na personál, který nekontroluje ani neupravuje parametry svařování nebo se nepodílí na nastavení svařovacího zařízení;
- předmět normy je nyní podle názvu omezen na kovové materiály;
- předmět normy odkazuje na normy ISO 25239-3 a ISO 18785-3 pro třecí svařování s promíšením a třecí bodové svařování;
- byly aktualizovány normativní odkazy v kapitole 2;
- byly aktualizovány a nově uspořádány termíny a definice v kapitole 3;
- byla významně přepracována kapitola 4, proměnné a rozsah kvalifikace jsou nyní uvedeny v nové kapitole 5;
- byla revidována kapitola 6 (původně kapitola 5);
- byly aktualizovány Přílohy A a B.
1 Kvalifikace
Kapitola 4 „Kvalifikace“ staré normy byla významně přepracována a nyní již neobsahuje základní proměnné a rozsah kvalifikace. Zcela zásadní je, že nová norma rozlišuje způsoby kvalifikace pro tavné svařování, odporové svařování a obloukové přivařování svorníků. Nově jsou metody kvalifikace definovány následovně:
- Článek 4.2 tavné svařování – metoda 1. Pro tupé nebo koutové svary v souladu s následujícími dokumenty: ISO 9606-1 pro ocele; ISO 9606-2 pro hliník a slitiny hliníku; ISO 9606-3 pro měď a slitiny mědi; ISO 9606-4 pro nikl a slitiny niklu; ISO 9606-5 pro titan a slitiny titanu, zirkon a slitiny zirkonu. Zkušební kusy, rozsah zkoušení i hodnocení probíhá v souladu s ISO 9606. Odpovídá staré normě článek 4.1 c);
- Článek 4.2 tavné svařování – metoda 2. Pro svary spojů trubek s trubkovnicí v souladu s normou ISO 15614-8. Vyžadují se pouze následující zkoušky: VT; MT nebo PT; makroskopická kontrola. Ve staré normě částečně odpovídá článku 4.1 a);
- Článek 4.2 tavné svařování – metoda 3. Pro navařování v souladu s normou ISO 15614-7. Vyžadují se pouze následující zkoušky: VT; MT nebo PT; zkouška ohybem nebo makroskopická kontrola. Ve staré normě částečně odpovídá článku 4.1 a);
- Článek 4.2 tavné svařování – metoda 4. Pro kvalifikace na základě výrobní zkoušky nebo zkoušky vzorku z výroby musí být zkušební a přejímací kritéria podle potřeby v souladu s metodami 1, 2 nebo 3. Odpovídá staré normě článek 4.1 b) nebo 4.1 d);
- Článek 4.3 odporové svařování. Kvalifikace musí být založena na zkušebních kusech v souladu s následujícími dokumenty: ISO 15614-12 pro bodové, švové a výstupkové svařování; ISO 15614-13 pro stlačovací a odtavovací stykové svařování; ISO 15613 pro kvalifikaci na základě předvýrobní zkoušky svařování. Musí být specifikovány požadované zkoušky a kritéria přijetí. Ty musí zahrnovat alespoň vizuální kontrolu a jednu destruktivní zkušební metodu. Ve staré normě nebyla stanovena specifika pro odporové svařování.
- Článek 4.4 obloukové přivařování svorníkůPožadavky na zkoušení svářečských operátorů a svářečských seřizovačů pro obloukové přivařování svorníků musí být v souladu s normou ISO 14555. Ve staré normě nebyla stanovena specifika pro obloukové přivařování svorníků.
2 Základní proměnné a rozsah kvalifikace
Kapitola 5 "Základní proměnné a rozsah kvalifikace" je zcela nová, ve staré normě toto bylo zahrnuto v kapitole 4 „Kvalifikace“. Stejně jako ve staré normě je rozsah rozdělen zvlášť pro automatické a zvlášť pro mechanizované svařování. Automatické svařování je takové, kde všechny operace jsou prováděny v průběhu procesu bez zásahu operátora. Ruční nastavení parametrů svařování svářečským operátorem během svařování není možné. Mechanizované svařování je takové, kde požadované svařovací parametry jsou udržovány mechanickými nebo elektronickými prostředky, ale ruční nastavení parametrů svařování svářečským operátorem během svařování je možné.
2.1 Základní proměnné a rozsah kvalifikace pro mechanizované svařování
Metoda – svařovací proces
Rozsah kvalifikace platí pro metody svařování podle ISO 4063, které mají stejné první dvě číslice označení metody (např. metoda 135 kvalifikuje 131, 135, 136, 138, …). Platí však následující výjimky:
- Metoda 142 (TIG bez přídavného materiálu) kvalifikuje jen metodu 142;
- Metody 122 nebo 126 kvalifikují pouze metody 122 a 126;
- Metody 121, 123, 124 nebo 125 kvalifikují pouze 121, 123, 124 a 125.
Oproti staré normě je rozsah větší, protože stará norma kvalifikovala pouze danou metodu, s výjimkou metod 13, kde byl rozsah také na první dvě číslice metody.
Způsob vizuální kontroly
Přímá vizuální kontrola kvalifikuje jen přímou a nepřímá vizuální kontrola jen nepřímou. Zde je zpřísnění proti staré normě, protože tam nepřímá vizuální kontrola kvalifikovala i přímou.
Automatické sledování dráhy
Pokud je při kvalifikaci aplikováno automatické sledování dráhy, platí rozsah pouze pro svařování s automatickým sledováním dráhy. Stejné to bylo i ve staré normě.
Automatická regulace délky oblouku
Pokud je při kvalifikaci aplikována automatická regulace délky oblouku, platí rozsah pouze pro svařování s automatickou regulací délky oblouku. Stejné to bylo i ve staré normě.
Svařovací jednotka
Změna svařovací jednotky je možná pouze tehdy, pokud to neovlivní způsob seřízení a/nebo způsob zadávání parametrů. Proti staré normě je to zpřísnění, stará norma neměla omezení na svařovací jednotku pro mechanizované svařování.
Jedno/vícehousenkové svařování
Více housenkové svařování kvalifikuje jedno i vícehousenkové, jednohousenkové kvalifikuje pouze jednohousenkové svařování. Stejné to bylo i ve staré normě.
Polohy svařování
U orbitálních svařovacích zařízení svařování ve více polohách kvalifikuje svařování v jedné i více polohách. U orbitálních svařovacích zařízení svařování v jedné poloze kvalifikuje pouze svařování v jedné poloze. Zde je významná změna proti staré normě, nová norma je mnohem benevolentnější:
- Nová norma rozlišuje pouze jedno/vícepolohové svařování u orbitálního svařování;
- Stará norma omezuje rozsah na polohy svařování tak jak by byly kvalifikovány podle ISO 9606-1
Podložení svaru
Svařování bez podložení kvalifikuje svařování s i bez podložení, svařování s podložením kvalifikuje pouze svařování bez podložení. Stejné to bylo i ve staré normě.
Vložení přídavného materiálu
Svařování s vložením přídavného materiálu kvalifikuje pouze svařování s vložením přídavného materiálu. Svařování bez vložení přídavného materiálu kvalifikuje svařování s i bez vložení přídavného materiálu. Stejné to bylo i ve staré normě.
2.2 Základní proměnné a rozsah kvalifikace pro automatické svařování
Metoda – svařovací proces
Rozsah kvalifikace platí pro metody svařování podle ISO 4063, které mají stejné první dvě číslice označení metody (např. metoda 135 kvalifikuje 131, 135, 136, 138, …). Platí však následující výjimky:
- Metoda 142 (TIG bez přídavného materiálu) kvalifikuje jen metodu 142;
- Metody 122 nebo 126 kvalifikují pouze metody 122 a 126;
- Metody 121, 123, 124 nebo 125 kvalifikují pouze 121, 123, 124 a 125.
Oproti staré normě je rozsah větší, protože stará norma kvalifikovala pouze danou metodu, s výjimkou metod 13, kde byl rozsah také na první dvě číslice metody.
Jedno/vícehousenkové svařování
Pouze pro svářečské seřizovače tavného svařování platí omezení, že jednohousenkové svařování kvalifikuje pouze jednohousenkové svařování. Stejné to bylo i ve staré normě, jen tam chybělo omezení pouze na svářečské seřizovače pro tavné svařování.
Svařovací jednotka
Změna svařovací jednotky je možná pouze tehdy, pokud to neovlivní způsob seřízení a/nebo způsob zadávání parametrů. Proti staré normě je benevolentnější, protože ve staré normě bylo omezení na typ svařovací jednotky včetně změny řídícího systému.
Ostatní
Žádné další omezení pro automatické svařování nová norma nemá, což je benevolentnější oproti staré normě. Stará norma definovala omezení rozsahu kvalifikace ještě na svařování s nebo bez snímačů oblouku a/nebo snímačů spoje a na svařovací jednotku se snímačem oblouku a/nebo spoje.
3 Platnost kvalifikace
Ve staré normě kapitola 5 „Platnost kvalifikace“ v nové normě kapitola 6 „Doba platnosti“. Článek 6.3 „Prodloužení platnosti kvalifikace“ obsahuje drobné úpravy:
- 6.3 a) Svářečský operátor nebo svářečský seřizovač musí vykonat novou kvalifikační zkoušku každých šest let. Beze změny.
- 6.3 b) Každé tři roky, musí být dva výrobní svary provedené v posledních šesti měsících platnosti kvalifikace vyzkoušeny radiografickou (RT) nebo ultrazvukovou zkouškou (UT) nebo destruktivní zkouškou. Pokud není technicky možné provést radiografickou RT nebo ultrazvukovou zkoušku UT nebo destruktivní zkoušení, musí být provedena revalidace s použitím jiných NDT metod nebo výrobních zkoušek (např. zkoušek těsnosti) v souladu s výrobkovou normou. Výsledky musí být ověřeny zkušebním orgánem nebo zkušební organizací a musí splňovat požadavky tohoto dokumentu. Kritéria přípustnosti musí být v souladu s kapitolou 4. Zkoušený svar musí být v rozsahu kvalifikace. Tyto zkoušky prodlužují platnost osvědčení o kvalifikaci svářečského operátora nebo svářečského seřizovače o další tři roky. Změny přidané do nové normy jsou vyznačeny tučně.
- 6.3 c) Osvědčení o kvalifikační zkoušce svářečského operátora nebo svářečského seřizovače je platné, je-li potvrzeno v souladu s bodem 6.2 a jsou-li splněny všechny následující podmínky: svářečský operátor nebo svářečský seřizovač pracuje pro stejného výrobce, pro kterého se kvalifikoval a který je odpovědný za výrobek; výrobce splňuje požadavky na kvalitu podle normy ISO 3834-2 nebo ISO 3834-3 a toto je dokladováno; výrobce zdokumentoval, že svářečský operátor nebo svářečský seřizovač provádí svary přijatelné kvality založené na výrobkových normách. Bez významné změny.
4 Certifikát
Nově je požadováno, že identifikace použité pWPS nebo WPS, proměnné použité pro kvalifikační zkoušku a rozsah kvalifikace musí být zaznamenány v certifikátu.
5 Harmonizace
Stará norma nebyla nikdy harmonizována, ani neobsahovala přílohu ZA. Nová norma již obsahuje přílohu ZA popisující vztah mezi novou normou a základními požadavky směrnice EU 2014/68/EU (PED), je tedy pravděpodobné, že v budoucnu již k harmonizaci dojde. V době tvorby tohoto článku (listopad 2025) ještě nedošlo k harmonizaci se směrnicí 2014/68/EU (PED).
6 Použitá literatura
[1] ISO 14732 Third edition 2025-06: Welding personnel — Qualification testing of welding operators and weld setters for mechanized and automatic welding of metallic materials;