Vítejte u společnosti DOM - ZO 13, s.r.o.
Nabízíme Vám služby při posuzování shody (certifikace, inspekce, zkoušení), které Vám pomáhají splnit požadavky legislativy, technických norem, předpisů apod. a uplatnit se na domácím i zahraničním trhu.
Společnost DOM - ZO 13, s.r.o. vznikla v roce 1996 a má sídlo v České Třebové. V letech 2000-2002 rozšířila společnost svoji působnost o další pracoviště v Ostravě a v Praze. V letech 2001 až 2005 došlo k rozšíření nabízených služeb posuzování shody, které jsou poskytovány v mezinárodním akreditačním systému.

Legislativa

Na dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh se vztahuje nařízení vlády č. 119/2016 Sb. (dále jen NV119) o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh a směrnice č. 2014/29/EU (dále jen SPVD) o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh. Tyto právní předpisy se vztahují na navrhování, výrobu, zkoušení a posuzování shody jednoduchých tlakových nádob vyráběných sériově mající následující vlastnosti:

  • Jsou svařované, uzpůsobené pro vystavení vnitřnímu přetlaku většímu než 0,5 bar, určené k jímání vzduchu nebo dusíku a nejsou vystavovány působení plamene,
  • Části a celky mající vliv na pevnost nádoby pod tlakem jsou vyrobeny z nelegované ušlechtilé oceli, z nelegovaného hliníku nebo z nevytvrzených slitin hliníku,
  • Skládají se z válcové části kruhového průřezu uzavřené vně klenutými nebo plochými dny souosými s válcovou částí, nebo ze dvou souosých klenutých den,
  • Nejvyšší dovolený tlak nádoby není větší než 30 bar a součin tohoto tlaku a objemu nádoby (dále jen „součin PS.V“) není větší než 10 000 bar.L
  • Nejnižší dovolená teplota není nižší než –50 °C a nejvyšší dovolená teplota není vyšší než 300 °C u nádob z oceli nebo 100 °C u nádob z hliníku nebo ze slitin hliníku.

Posuzování shody jednoduchých tlakových nádob

Nádoby u nichž je součin PS.V menší nebo roven 50 bar.L, musí být navrženy a vyrobeny v souladu se správnou technickou praxí platnou v jednom z členských států. Nádoby u nichž je součin PS.V větší než 50 bar.L, musí být před výrobou podrobeny EU přezkoušení typu (modul B). U nádob, které se nevyrábějí plně v souladu s harmonizovanými normami, musí výrobce předložit k přezkoušení prototyp úplné nádoby, který je reprezentativní pro plánovanou výrobu, a technickou dokumentaci a další doklady pro přezkoumání a posouzení vhodnosti technického návrhu nádoby (modul B – výrobní typ).

Výroba nádob s PS.V ≤ 50 bar.L

Nádoby, u nichž je součin PS.V 50 bar.L nebo menší, musí být navrženy a vyrobeny v souladu se správnou technickou praxí platnou v jednom z členských států. Neprovádí se posouzení shody.

Posuzování shody nádob s 50 bar.L < PS.V ≤ 200 bar.L

Podle volby výrobce musí proběhnout posouzení shody v jednom ze dvou modulů. Shoda s typem založená na interním řízení výroby a zkoušení nádob pod dohledem (modul C1), nebo shoda s typem založená na interním řízení výroby (modul C).

Posuzování shody nádob s 200 bar.L < PS.V ≤ 3.000 bar.L

Podle volby výrobce musí proběhnout posouzení shody v jednom ze dvou modulů. Shoda s typem založená na interním řízení výroby a zkoušení nádob pod dohledem (modul C1), nebo shoda s typem založená na interním řízení výroby a kontrolách nádob pod dohledem v náhodně zvolených intervalech (modul C2);

Posuzování shody nádob s 3.000 bar.L < PS.V ≤ 10.000 bar.L

Musí proběhnout posouzení shody s typem založené na interním řízení výroby a zkoušení nádob pod dohledem (modul C1).

Základní bezpečnostní požadavky

Základní bezpečnostní požadavky na jednoduché tlakové nádoby jsou stanoveny v příloze I směrnice SPVD. Posuzování shody je vlastně proces prokazování plnění základních bezpečnostních požadavků směrnice SPVD týkající se posuzované jednoduché tlakové nádoby. Způsob prokazování shody je dán použitým modulem posuzování shody. Příloha I definující základní bezpečnostní požadavky má 4 oddíly:

  1. 1. Materiály – požadavky na materiály použité pro nádoby.
  2. 2. Navrhování nádob – požadavky vztahující se na návrh nádob.
  3. 3. Výrobní postupy – požadavky na výrobu nádob. Pozor na požadavek na svářeče!!!
  4. 4. Uvádění nádob do provozu – obsahuje pouze požadavek na návod k použití

Základní bezpečnostní požadavky mají charakter cíle, bez stanovení způsobu, jak ho dosáhnout. Podrobné technické specifikace těchto požadavků jsou pak obsaženy v harmonizovaných technických specifikacích, mezi které patří především harmonizované evropské normy – hEN. Použití hEN je předpokladem shody se základními bezpečnostními požadavky PED, se kterými je konkrétní hEN harmonizována. Seznam základních bezpečnostních požadavků PED je v každé hEN přehledně zpracován v příslušné příloze (např. ZA) včetně provázání s články normy.

Seznam harmonizovaných norem ke směrnici SPVD je uveřejněn v úředním věstníku EU. Úřední věstník pro směrnici SPVD můžete získat zde: https://ec.europa.eu/growth/single-market/european-standards/harmonised-standards/simple-pressure-vessels_en

Bohužel v době psaní tohoto článku neexistují harmonizované normy pro výrobu jednoduchých tlakových nádob, normy EN 286 jsou ve fázi revize.

Přehled nejpoužívanějších evropských norem pro tlaková zařízení

ČSN EN 286 „Jednoduché netopené tlakové nádoby pro vzduch nebo dusík“ - Řada norem pro materiály, návrh, výrobu, kontrolu a zkoušení jednoduchých tlakových nádob.

EN ISO 9606 „Zkoušky svářečů - Tavné svařování“ – Řada norem zabývající se kvalifikací svářečů pro metody tavného svařování kovů. Pro jednoduché tlakové nádoby pouze část 1 oceli a část 2 Hliník a jeho slitiny.

EN ISO 15614Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů - Zkouška postupu svařování“ – Řada norem zabývající se kvalifikací postupů svařování WPQR na základě svařování normalizovaného zkušebního kusu. Pro jednoduché tlakové nádoby pouze část 1 oceli a část 2 hliník a jeho slitiny.

EN 10207             Oceli pro jednoduché tlakové nádoby - Technické dodací požadavky pro plechy, pásy a tyče“ – Technické dodací podmínky pro oceli používané na výrobu jednoduchých tlakových nádob

Uvádění tlakových zařízení na trh

1            Legislativa

Na dodávání tlakových zařízení na trh se vztahuje nařízení vlády č. 219/2016 Sb. (dále jen NV219) o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh a směrnice č. 2014/68/EU (dále jen PED) o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh. Tyto právní předpisy se vztahují na navrhování, výrobu, zkoušení a posuzování shody tlakových zařízení a sestav s nejvyšším pracovním tlakem PS větším než 0,5 bar.

2            Kategorizace tlakových zařízení a grafy posuzování shody

Pro účely posuzování shody tlakového zařízení před jeho uvedením na trh byla zavedena takzvaná kategorie tlakového zařízení. Tlaková zařízení podle PED se dělí na čtyři kategorie (I, II, III a IV) vzestupně podle nebezpečnosti tohoto tlakového zařízení. Za určení kategorie tlakového zařízení je odpovědný výrobce tohoto tlakového zařízení. Kategorie tlakového zařízení se určuje podle následujících kritérií:

  • Typ tlakového zařízení (nádoba, ohřívané tlakové zařízení, potrubí, bezpečnostní výstroj, tlaková výstroj nebo sestava).
    • Skupenství média – tekutiny (kapalina nebo plyn)
    • Skupina tekutiny (skupina 1 a skupina 2). Skupina 2 jsou obecně bezpečnější látky
  • Nejvyšší dovolený tlak PS a vnitřní objem V nebo jmenovitá světlost DN

Při stanovení kategorie tlakového zařízení je nejprve nutné určit příslušný graf posuzování shody (příloha II PED – grafy posuzování shody). Podle tohoto grafu posuzování shody na základě nejvyššího dovoleného tlaku PS a vnitřního objemu V nebo jmenovité světlosti DN stanovit kategorii zařízení pomocí příslušného grafu. Pro volbu správného grafu posuzování shody je nezbytné klasifikovat pracovní médium – tekutinu. Tekutinou se pro účely směrnice PED rozumí plyny, kapaliny a páry jak v podobě čisté fáze, tak ve směsi, tekutina může obsahovat suspenzi pevných látek. Tekutiny se podle směrnice PED dělí na dvě skupiny:

  • Skupina tekutin 1 sestávající z látek a směsí, jejichž definice je uvedena v čl. 2 bodech 7 a 8 nařízení (ES) č. 1272/2008 a jež jsou v souladu s třídami fyzikální nebezpečnosti nebo nebezpečnosti pro zdraví stanovenými v částech 2 a 3 přílohy I uvedeného nařízení klasifikovány jako nebezpečné. Skupina 1 zahrnuje rovněž látky a směsi obsažené v tlakových zařízeních s nejvyšší dovolenou teplotou TS, která přesahuje bod vzplanutí tekutiny.
  • Skupina tekutin 2 zahrnuje látky a směsi, které nejsou zahrnuty do skupiny 1.

Následující obrázek graficky zobrazuje postup stanovení příslušného grafu a následně kategorie tlakového zařízení.

Poté co je znám graf, který je třeba použít pro stanovení kategorie tlakového zařízení je třeba jen dosadit příslušné hodnoty do grafu a výsledkem je kategorie tlakového zařízení. Pro představu přikládám jednotlivé grafy včetně jejich oblasti použití. V následujícím textu jsou použita tato zjednodušení:

  • Plyny se rozumí plyny, zkapalněné plyny, plyny rozpuštěné pod tlakem, páry a kapaliny, jejichž tlak par při nejvyšší dovolené teplotě je o více než 0,5 bar vyšší než obvyklý atmosférický tlak

Graf č. 1 se používá pro tlakové nádoby podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu i) první odrážky směrnice PED. Jedná se o nádoby určené pro plyny skupiny 1, je-li objem nádoby větší než 1 litr a součin PS·V větší než 25 bar.L nebo tlak PS větší než 200 barů. Výjimkou jsou nádoby určené pro nestabilní plyny a náležející podle grafu 1 do kategorie I nebo II, které musí být vždy zařazeny do kategorie III.

 

Graf č. 2 se používá pro tlakové nádoby podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu i) druhé odrážky směrnice PED. Jedná se o nádoby určené pro plyny skupiny 2, je-li objem nádoby větší než 1 litr a součin PS·V větší než 50 bar.L nebo tlak PS větší než 1 000 barů, a všechny přenosné hasicí přístroje a láhve pro dýchací přístroje. Výjimkou jsou přenosné hasicí přístroje a láhve k dýchacím přístrojům, které musí být vždy zařazeny přinejmenším do kategorie III.

Graf č. 3 se používá pro tlakové nádoby podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu ii) první odrážky směrnice PED. Jedná se o nádoby určené pro kapaliny skupiny 1, je-li objem větší než 1 litr a součin PS·V větší než 200 bar.L nebo tlak PS větší než 500 barů.

Graf č. 4 se používá pro tlakové nádoby podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu ii) druhé odrážky směrnice PED. Jedná se o nádoby určené pro kapaliny skupiny 2, je-li tlak PS větší než 10 barů a součin PS·V větší než 10 000 bar.L nebo tlak PS větší než 1 000 barů. Výjimkou jsou sestavy určené pro výrobu teplé vody podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce, které musí být podrobeny buď EU přezkoušení typu (modul B – konstrukční typ), pokud se týká jejich shody se základními požadavky podle bodů 2.10, 2.11 a 3.4 a bodu 5 písm. a) a d) přílohy I ke směrnici PED, nebo úplnému zabezpečování kvality (modul H).

Graf č. 5 se používá pro tlaková zařízení podle čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice PED. Jedná se o tlaková zařízení vystavená působení plamene nebo jinak ohřívaná s nebezpečím přehřátí, určená pro výrobu páry nebo horké vody při teplotách vyšších než 110 °C, jejichž objem je větší než 2 litry, a všechny tlakové hrnce. Výjimkou jsou tlakové hrnce, jejichž návrh musí být podroben postupu posuzování shody rovnocennému přinejmenším jednomu z modulů kategorie III.

Graf č. 6 se používá pro potrubí podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu i) první odrážky směrnice PED. Jedná se o potrubí určená pro plyny skupiny 1, je-li DN větší než 25 mm. Výjimkou je potrubí určené pro nestabilní plyny a náležející podle grafu 6 do kategorie I nebo II, které musí být zařazeno do kategorie III.

Graf č. 7 se používá pro potrubí podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu i) druhé odrážky směrnice PED. Jedná se o potrubí určená pro plyny skupiny 2, je-li DN větší než 32 mm a součin PS·DN větší než 1 000 bar.mm. Výjimkou je potrubí obsahující médium o teplotách vyšších než 350 °C a náležející podle grafu 7 do kategorie II, které musí být zařazeno do kategorie III.

Graf č. 8 se používá pro potrubí podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu ii) první odrážky směrnice PED. Jedná se o potrubí určená pro kapaliny skupiny 1, je-li DN větší než 25 mm a součin PS·DN větší než 2 000 bar.mm.

Graf č. 9 se používá pro potrubí podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu ii) druhé odrážky směrnice PED. Jedná se o potrubí určená pro kapaliny skupiny 2, je-li PS větší než 10 barů, DN větší než 200 mm a součin PS·DN větší než 5 000 bar.mm.

3            Moduly posuzování shody tlakových zařízení

Po výběru správného grafu posuzování shody a stanovení kategorie tlakového zařízení je třeba rozhodnout o způsobu posouzení shody tlakového zařízení před jeho dodáním na trh. Za výběr modulu posouzení shody je zodpovědný výrobce. Pro kategorii I posuzování shody může provést výrobce bez účasti oznámeného subjektu, pro kategorie II, III a IV se posuzování shody účastní oznámený subjekt. Výrobce si zvolí některý z postupů stanovených pro kategorii, do které je tlakové zařízení zařazeno nebo může rovněž použít některý z postupů, které se vztahují na vyšší kategorii.

3.1            Článek 4 odst. 3

Jedná se o tlaková zařízení podle článku 4 odst. 3 směrnice PED, tedy tlaková zařízení a sestavy s hodnotami nižšími nebo rovnými mezním hodnotám, která nejsou zařazena do žádné kategorie. Takováto tlaková zařízení musí být navržena a vyrobena v souladu se správnou technickou praxí členského státu, aby bylo zajištěno jejich bezpečné používání. K těmto tlakovým zařízením a sestavám musí být přiložen vhodný návod k použití. Tato zařízení nebo sestavy se neopatřují označením CE.

3.2            Kategorie I

Pro tlaková zařízení kategorie I lze využít modul A. Jedná se o postup posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené směrnicí PED a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané tlakové zařízení splňuje požadavky této směrnice. Modul A nevyžaduje účast oznámeného subjektu při posouzení shody.

3.3            Kategorie II

Pro tlaková zařízení kategorie II lze využít posuzování shody ve třech variantách, podle volby výrobce. Tuto volbou může být posouzení modulem A2, D1 nebo E1. Všechny tyto moduly vyžadují účast oznámeného subjektu při posouzení shody.

3.4            Kategorie III

Pro tlaková zařízení kategorie III lze využít posuzování shody v pěti variantách, podle volby výrobce. Touto volbou může být posouzení kombinace modulů B+D, B+F, B+E, B+C2 nebo posouzení úplného systému zabezpečování kvality v modulu H.

3.5            Kategorie IV

Pro tlaková zařízení kategorie IV lze využít posuzování shody ve čtyřech variantách, podle volby výrobce. Touto volbou může být posouzení kombinace modulů B+D, B+F, ověření každého jednotlivého výrobku v modulu G nebo posouzení úplného systému zabezpečování kvality spolu s přezkoumáním návrhu každého typu tlakového zařízení v modulu H1.

4            Základní bezpečnostní požadavky

Základní bezpečnostní požadavky na tlaková zařízení jsou stanoveny v příloze I směrnice PED. Posuzování shody je vlastně proces prokazování plnění základních bezpečnostních požadavků směrnice PED týkající se posuzovaného tlakového zařízení nebo sestavy. Způsob prokazování shody je dán použitým modulem posuzování shody. Příloha I definující základní bezpečnostní požadavky má 7 oddílů:

  1. Obecně – obecné požadavky na tlaková zařízení
  2. Návrh – požadavky vztahující se na návrh tlakových zařízení
  3. Výroba – požadavky na výrobu tlakových zařízení. Obsahuje bod 3.1.2 vztahující se na kvalifikaci postupů a personálu pro nerozebíratelné spoje. Dále obsahuje bod 3.1.3 vztahující se na kvalifikaci personálu NDT kontrolujícího nerozebíratelné spoje.
  4. Materiály – požadavky na materiály použité pro tlaková zařízení
  5. Zvláštní požadavky na tlaková zařízení vystavená působení plamene nebo jinak ohřívaná s nebezpečím přehřátí
  6. Zvláštní požadavky na potrubí
  7. Zvláštní kvantitativní požadavky na některá tlaková zařízení – doplňují základní bezpečnostní požadavky uvedené v předchozích oddílech 1 až 6

Základní bezpečnostní požadavky mají charakter cíle, bez způsobu, jak jej má být dosaženo. Podrobné technické specifikace těchto požadavků jsou pak obsaženy v harmonizovaných technických specifikacích, mezi které patří především harmonizované evropské normy – hEN. Použití hEN je předpokladem shody se základními bezpečnostními požadavky PED, se kterými je konkrétní hEN harmonizována. Seznam základních bezpečnostních požadavků PED je v každé hEN přehledně zpracován v příslušné příloze (např. ZA) včetně provázání s články normy. Pro příklad uvádím přílohu ZA normy ČSN EN 13480-5:2018 „Kovová průmyslová potrubí – Část 5: Kontrola a zkoušení“.

Z této konkrétní přílohy ZA lze zjistit, které články normy ČSN EN 13480-5:2018 jsou předpokladem shody se směrnicí PED a se kterým konkrétním základním bezpečnostním požadavkem. Tak například pokud výrobce provede konečnou kontrolu tlakového zařízení podle čl. 9.2 normy, splnil tím požadavky bodu 3.2.1 přílohy I směrnice PED, zabývající se konečnou kontrolou. Tímto způsobem může výrobce prokázat plnění základních bezpečnostních požadavků směrnice PED. Pokud výrobce aplikuje všechny požadavky normy ČSN EN 13480-5:2018, slní tím zároveň tím zároveň požadavky všech bodů směrnice PED uvedené v příloze ZA (body 3.1, 3.1.1, 3.1.3, 7.2, 3.2.1, 3.2.2, 3.4 a), 3.4 b) příloha I směrnice PED). Aplikací všech požadavků normy však není předpokladem shody žádného jiného bodu přílohy I směrnice PED! Pro prokázání splnění ostatních požadavků směrnice PED musí výrobce použít další hEN nebo zvolit prokazování shody jinak než pomocí hEN.

Seznam harmonizovaných norem ke směrnici PED je uveřejněn v úředním věstníku EU. Úřední věstník pro směrnici PED můžete získat zde:

https://ec.europa.eu/growth/single-market/european-standards/harmonised-standards/pressure-equipment_en

4.1              Přehled nejpoužívanějších evropských norem pro tlaková zařízení

EN 764 „Tlaková zařízení“ - Řada norem zabývajících se obecně tlakovými zařízeními.

EN 13445 „Netopené tlakové nádoby“ – Řada norem pro materiály, návrh, výrobu, kontrolu a zkoušení netopených tlakových nádob.

EN 13480 „Kovová průmyslová potrubí“ – Řada norem pro materiály, návrh, výrobu, kontrolu a zkoušení kovových potrubí.

EN 12952 „Vodotrubné kotle a pomocná zařízení“ – Řada norem zabývající se vodotrubnými kotly s objemy tlakového prostoru většími než dva litry, určenými pro výrobu páry a/nebo horké vody, s nejvyšším dovoleným tlakem (PS) vyšším než 0,5 bar a s teplotou nad 110 °C. Rovněž platí pro pomocná zařízení těchto kotlů.

EN 12953 „Válcové kotle“ - Řada norem zabývající se válcovými kotly s objemy většími než 2 litry, k výrobě páry a/nebo k přípravě horké vody při nejvyšším dovoleném tlaku větším než 0,5 bar a s teplotou vyšší než 110 °C.

EN ISO 4126 „Bezpečnostní pojistná zařízení proti nadměrnému tlaku“ – Řada norem zabývající se bezpečnostními pojistnými zařízeními proti překročení tlaku.

EN 10204 „Kovové výrobky - Druhy dokumentů kontroly“ – Norma zabývající se druhy dokumentů kontroly (dříve atesty) pro kovové výrobky.

EN ISO 9606 „Zkoušky svářečů - Tavné svařování“ – Řada norem zabývající se kvalifikací svářečů pro metody tavného svařování kovů.

EN ISO 15614Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů - Zkouška postupu svařování“ – Řada norem zabývající se kvalifikací postupů svařování WPQR na základě svařování normalizovaných zkušebních kusů.

EN ISO 9712 „Nedestruktivní zkoušení - Kvalifikace a certifikace pracovníků NDT“ Norma zabývající se školením kvalifikací a certifikací pracovníků, kteří provádějí nedestruktivní zkoušení

Inspekční služby třetí nezávislé strany

Provádíme inspekční činnost třetí nezávislé strany typu A podle ČSN EN ISO/IEC 17020.

Kvalifikace postupů svařování a pájení

V rámci akreditace provádíme inspekce za účelem kvalifikace postupů svařování a pájení kovových i nekovových materiálů - více o kvalifikaci postupů svařování naleznete zde. Kvalifikace postupů svařování a pájení provádíme včetně schválení pro tlaková zařízení podle požadavků nařízení vlády č. 219/2016 Sb. a směrnice 2014/68/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh. Oprávnění oznámeného subjektu i akreditovaného inspekčního orgánu naleznete zde. Proces kvalifikace postupu svařování probíhá v následujících krocích:

1. Podání žádosti o kvalifikaci postupu:

  1. Stanovení požadavků na inspekci – podání žádosti
  2. Přezkoumání a registrace žádosti
  3. Stanovení inspektora
  4. Smlouva o kontrolní činnosti – uzavření obchodního vztahu

2. Provedení kvalifikace postupu:

  1. Provedení inspekce na místě za účasti inspektora
  2. Provedení všech požadovaných zkoušek (nedestruktivních, destruktivních)
  3. Zpracování výsledků inspekce
  4. Přezkoumání a schválení výsledků inspekce
  5. Předání výsledků inspekce zákazníkovi

Služby oznámeného subjektu

Jakožto oznámený subjekt č. 2570 provádíme posuzování shody tlakových zařízení podle nařízení vlády č. 219/2016 Sb. a směrnice EU 2014/68/EU. Posuzování shody provádíme podle následujících modulů:

Modul A2: Interní řízení výroby s kontrolami tlakových zařízení pod dohledem v náhodně zvolených intervalech

Modul B: Přezkoušení výrobního typu

Modul B: EU přezkoušení konstrukčního typu

Modul C2: Shoda s typem založená na interním řízení výroby s kontrolami tlakových zařízení pod dohledem v náhodně zvolených intervalech

Modul D: Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu

Modul D1: Zabezpečování kvality výrobního procesu

Modul E: Shoda s typem založená na zabezpečování kvality tlakových zařízení

Modul E1: Zabezpečování kvality výstupní kontroly a zkoušek tlakových zařízení

Modul F: Shoda s typem založená na ověřování tlakových zařízení

Modul G: Shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku

Modul H: Shoda založená na úplném zabezpečování kvality

Modul H1: Shoda s typem založená na úplném zabezpečování kvality s přezkoumáním návrhu

Více o posuzování tlakových zařízení se dozvíte zde.

Dále provádíme posuzování shody jednoduchých tlakových nádob dle nařízení vlády č. 119/2016 Sb. a směrnice č. 2014/29/EU. Posuzování shody provádíme podle následujících modulů:

Modul B: EU přezkoušení typu, bod 1 přílohy č. 2  NV119

Modul C1: Shoda s typem založená na interním řízení výroby a zkoušení nádob pod dohledem, bod 2 přílohy č. 2  NV119

Modul C2: Shoda s typem založená na interním řízení výroby a kontrolách nádob pod dohledem v náhodně zvolených intervalech, bod 3 přílohy č. 2  NV119

Modul C: Shoda s typem založená na interním řízení výroby, bod 4 přílohy č. 2  NV119

Více o posuzování jednoduchých tlakových nádob se dozvíte zde.



Kvalifikace postupů svařování WPQR a pájení BPAR

Pokud máte zájem o kvalifikaci postupů svařování nebo pájení kovových i nekovových materiálů, vyplňte a zašlete následující dokumenty na kterékoliv naše pracoviště. K žádosti je třeba rovněž dodat pWPS, atesty základních materiálů a atesty svařovacích přídavných materiálů. Na každou WPQR je třeba zaslat samostatnou žádost. V případě dotazů Vám rádi s vyplněním žádostí poradíme.

Žádost o posuzování/certifikaci COS, DOCŽádost o kvalifikaci postupu svařování

Žádost o posuzování/certifikaci COS, DOCVzor formuláře pWPS pro obloukové svařování

Žádost o posuzování/certifikaci COS, DOCVzor formuláře pWPS pro plamenové svařování

Inspekce a posuzování shody tlakových zařízení

Pokud požadujete posouzení tlakových zařízení oznámeným subjektem, vyplňte a zašlete následující dokumenty na kterékoliv naše pracoviště. Jakožto oznámený subjekt č. 2570 provádíme posuzování tlakových zařízení dle nařízení vlády č. 219/2016 Sb. a směrnice č. 2014/68/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh. V případě posuzování sestavy tlakových zařízení je třeba dodat i vyplněný dokument "Popis sestavy tlakového zařízení pro posouzení shody podle PED".

Žádost o posuzování/certifikaci COS, DOCŽádost o posouzení shody tlakových zařízení

Žádost o posuzování/certifikaci COS, DOCPopis sestavy tlakového zařízení pro posouzení shody podle PED

Inspekce a posuzování shody jednoduchých tlakových nádob

Pokud požadujete posouzení jednoduchých tlakových nádob oznámeným subjektem, vyplňte a zašlete následující dokumenty na kterékoliv naše pracoviště. Jakožto oznámený subjekt č. 2570 provádíme posuzování jednoduchých tlakových nádob dle nařízení vlády č. 119/2016 Sb. a směrnice č. 2014/29/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh.

Žádost o posuzování/certifikaci COS, DOCŽádost o posouzení shody jednoduché tlakové nádoby

Specifikace postupu svařování je potřebná pro zajištění vhodně stanovených podkladů pro plánování svářečských operací a pro řízení kvality při svařování. V terminologii norem systémů zabezpečení kvality je svařování považováno za zvláštní proces a tyto normy požadují, aby zvláštní procesy byly prováděny podle písemných specifikací postupu (ve svařování je to pWPS nebo WPS). Vypracování specifikace postupu svařování pWPS je nutným základem, ale toto samo o sobě nedává záruku, že svary splní očekávané požadavky na kvalitu. Některé vady a deformace vzniklé při svařování mohou být zjištěny nedestruktivním zkoušením na dokončeném výrobku, ale při současné úrovni techniky nedestruktivního zkoušení není možné bez porušení svařence vyhodnotit jeho mechanické vlastnosti.

Z tohoto důvodu je třeba pro ověření správnosti postup svařování kvalifikovat (ověřit jeho správnost a opakovatelnost ve výrobě). Možnými způsoby kvalifikace postupů svařování se zabývá norma ISO 15607 „Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů – Všeobecná pravidla“. Na následujícím obrázku je diagram pro kvalifikaci postupu svařování WPS včetně uvedení norem pro kvalifikaci postupu. V případě zájmu o kvalifikaci postupů svařování jsou formuláře a návod pro žádost o kvalifikaci zde.

Postup kvalifikace WPS

Následující tabulka přehledně zobrazuje seznam norem pro stanovení (p)WPS a kvalifikaci postupu svařování

Metoda

Obloukové svařování

Plamenové svařování

Elektronové svařování

Laserové svařování

Odporové svařování

Přivařování svorníků

Třecí svařování

Všeobecná pravidla

ISO 15607

Zařazení materiálů do skupin

CEN ISO/TR 15608

---

CEN ISO/TR 15608

Specifikace (p)WPS

ISO 15609-1

ISO 15609-2

ISO 15609-3

ISO 15609-4

ISO 15609-6

ISO 15609-5

ISO 14555

ISO 15620

Kvalifikace WPS

Vyzkoušené svařovací materiály

ISO 15610

---

Předchozí svářečská zkušenost

ISO 15611

ISO 15611 ISO 14555

ISO 15611 ISO 15620

Normalizovaný postup

ISO 15612

---

Předvýrobní zkouška

ISO 15613

ISO 15613 ISO 14555

ISO 15613 ISO 15620

Zkouška postupu svařování

ISO 15614

-1: Ocel a nikl

-2: Hliník

-3: Litina

-4: Oprava hliníkových odlitků svařováním

-5: Titan a zirkon

-6: Měď

-7: Navařování

-8: Trubky a trubkovnice

-9: Hyperbarické za mokra

-10: Hyperbarické za sucha

ISO 15614

-1: Ocel a nikl

-3: Litina

-6: Měď

-7: Navařování

ISO 15614

-7: Navařování

-11: Elektronové a laserové svařování

 

ISO 15614

-7: Navařování

-11: Elektronové a laserové svařování

-14: Laserové hybridní svařování ocelí, niklu a slitin niklu

ISO 15614

-12: Bodové, švové a výstupkové svařování

-13: Odtavovací stykové svařování a stlačovací stykové svařování

ISO 14555

ISO 15620

Kvalifikace obloukového a plamenového svařování ocelí a obloukového svařování niklu a slitin niklu

Kvalifikací obloukového a plamenového svařování ocelí a obloukového svařování niklu a slitin niklu se komplexně zabývá norma ISO 15614-1. Podobně jako u zkoušek svářečů dle ISO 9606 je norma založena na normalizovaných zkušebních kusech a na základních proměnných pro které jsou normou stanoveny rozsahy platnosti. Norma ISO 15614-1 je vůbec nejpoužívanější normou pro kvalifikaci WPS. U kvalifikací podle ISO 15614-1 lze použít pouze normalizované zkušební kusy. Svařovat lze plechy tupým svarem nebo T-spojem. Tupý svar musí být vždy proveden s plným průvarem, T-spoj může být proveden koutovým svarem nebo plným průvarem. V případě T-spoje lze použít rozdílné tloušťky pro stojinu a pásnici. Trubky lze svařovat tupým spojem nebo jako přípoj odbočky. Tupý svar na trubce musí být vždy proveden s plným průvarem, obě trubky musí mít stejný průměr a tloušťku. Přípoj odbočky lze provést koutovým svarem nebo tupým svarem s plným průvarem, v obou případech mohou mít trubky rozdílné tloušťky i průměry.

Kvalifikace obloukového svařování hliníku a jeho slitin

Kvalifikací obloukového svařování hliníku a jeho slitin se komplexně zabývá norma ISO 15614-2. Tato norma platí pro obloukové svařování tvářeného a litého hliníku a jeho slitin, ale nepoužívá se pro konečnou úpravu hliníkových odlitků svařováním, pro které je určena norma ISO 15614-4. Norma je velmi podobná normě ISO 15614-1 pro ocel, používá i stejné normalizované zkušební kusy.

Kvalifikace tavného svařování nelegovaných a nízkolegovaných litin

Kvalifikací tavného svařování nelegovaných a nízkolegovaných litin se zabývá norma ISO 15614-3. Tato část ISO 15614 platí pro svařování odlitků z nelegovaných a nízkolegovaných šedých litin. Pravidla této části ISO 15614 je možno použít též pro svařování litin s ocelí nebo s jinými nelegovanými a nízkolegovanými litými materiály.

Kvalifikace postupu konečné úpravy hliníkových odlitků svařováním

Kvalifikací konečné úprava hliníkových odlitků svařováním se zabývá norma ISO 15614-4. Tato norma stanovuje způsob kvalifikace specifikace postupu svařování pro konečnou úpravu hliníkových odlitků zkouškami postupu svařování. Norma ISO 15614-4 však neplatí pro opravy svařováním.

Kvalifikace obloukového svařování titanu, zirkonu a jejich slitin

Kvalifikací obloukového svařování titanu, zirkonu a jejich slitin se zabývá norma ISO 15614-5. Norma je podobná normě ISO 15614-1 pro ocel, používá i stejné normalizované zkušební kusy.

Kvalifikace obloukového a plamenového svařování mědi a slitin mědi

Kvalifikací obloukového a plamenového svařování mědi a slitin mědi se zabývá norma ISO 15614-6. Norma je podobná normě ISO 15614-1 pro ocel, používá stejné normalizované zkušební kusy plus navíc tupý lemový spoj plechů.

Kvalifikace postupu navařování

Kvalifikací postupů navařování se zabývá norma ISO 15614-7. Tato část ISO 15614 platí pro všechny metody svařování, které jsou vhodné pro navařování. Norma rozděluje navařování na opravné navařování a tvrdokovové návary, pro které definuje různé podmínky zkoušení a rozsahy kvalifikace. Jako normalizované zkušební kusy lze použít pouze trubky nebo plechy, takže např. pro navařování tyčí je nutné použít způsob kvalifikace předvýrobní zkouškou svařování podle ISO 15613. U trubek lze kvalifikovat navařování vnějšího nebo vnitřního povrchu, obojí lze navařovat obvodově nebo osově.

Kvalifikace postupu svařování spojů trubek s trubkovnicí

Kvalifikací postupů svařování spojů trubek s trubkovnicí se zabývá norma ISO 15614-8. Tato norma se používá pro kvalifikaci tavného svařování spojů trubky s trubkovnicí z kovových materiálů, kde mezi trubkou a otvorem v trubkovnici je mezera. Tato norma neplatí pro tenkostěnné trubky s přivařenými vykovanými spojovacími konci (svary z vnější nebo vnitřní strany vyvrtaného otvoru). Pro svařování spojů trubky s trubkovnicí bez mezery musí být zkouška postupu svařování stanovena technickými podmínkami.

Kvalifikace postupu hyperbarického svařování

Kvalifikací postupů hyperbarického svařování se zabývají normy ISO 15614-9 a ISO 15614-10. Norma ISO 15614-9 se používá pro svařování za mokra a norma ISO 15614-10 se používá pro svařování za sucha.

Kvalifikace postupu laserového a elektronového svařování

Kvalifikací postupů laserového a elektronového svařování se zabývá norma ISO 15614-11. Tato norma je používána pro kovové materiály, nezávisle na výrobní metodě (válcování, kování, odlévání, sintrování atd.) a jejich tepelném zpracování. Zahrnuje neomezeně výrobu nových součástí i opravy.

Kvalifikace postupu bodového, švového a výstupkového svařování

Kvalifikací postupů bodového, švového a výstupkového svařování se zabývá norma ISO 15614-12. Narozdíl od normy ISO 15614-1 je tato norma více obecná a většinou se odvolává na jiné další normy. V době tvorby tohoto textu navíc neexistují normy pro klasifikaci vad a kritéria přípustnosti vad pro tyto metody svařování.

Kvalifikace stlačovacího a odtavovacího stykového svařování

Kvalifikací postupů stlačovacího a odtavovacího stykového svařování se zabývá norma ISO 15614-13. Narozdíl od normy ISO 15614-1 je tato norma více obecná a většinou se odvolává na jiné další normy.

Kvalifikace laserového hybridního svařování ocelí, niklu a slitin niklu

Kvalifikací postupů laserového hybridního svařování ocelí, niklu a slitin niklu se zabývá norma ISO 15614-14. Za hybridní je považováno svařování, kdy dvě nebo více metod tavného svařování vzájemně současně působí v jedné tavné lázni.

Kvalifikace WPS na základě předvýrobní zkoušky svařování

Kvalifikacemi WPS na základě předvýrobní svařování se používá v případech, kde tvar a rozměry normalizovaných zkušebních kusů nedostatečně reprezentují spoje, které mají být svařovány. Dále se tento způsob kvalifikace použije v případech, kdy výsledné vlastnosti svaru závisí na určitých podmínkách, jako je druh součásti, speciální omezující podmínky, odvod tepla apod., které nemohou být napodobeny normalizovanými zkušebními kusy. V těchto případech musí být zhotoveny jeden nebo více speciálních zkušebních kusů, které napodobují výrobní spoj ve všech základních charakteristických vlastnostech. Zkouška musí být provedena za podmínek používaných ve výrobě. Kvalifikací postupů svařování na základě předvýrobní zkoušky svařování se zabývá norma ISO 15613.

Kvalifikace postupů svařování pro výrobní svařování odlitků z oceli

Kvalifikací postupů svařování pro výrobní svařování odlitků z oceli se zabývá norma ISO 11970. Norma definuje spojovací svařování jakožto svařování použité pro vzájemné spojení odlitků nebo pro spojení odlitků s ocelovými výkovky, konečnou úpravu svařováním jakožto svařování provedené k zajištění dohodnuté kvality odlitku a opravu svařováním jako jakékoliv svařování provedené po předání konečnému uživateli (tj. na odlitku, který už byl v provozu).

Kvalifikace postupu svařování betonářských ocelí

Kvalifikací postupů svařování betonářských ocelí se zabývají normy ISO 17660. Na rozdíl od předchozích norem použitelných pro kvalifikaci postupů svařování se normy ISO 17660 zabývají obecně svařováním betonářských ocelí, ne jenom kvalifikací postupů svařování. Normy ISO 17660 platí pro svařování spojů ze svařitelné betonářské oceli a korozivzdorné betonářské oceli, v dílnách nebo na montáži. Stanovují požadavky na materiál, navrhování a provádění svarových spojů, svářečský personál, požadavky na kvalitu, kontrolu a zkoušení. Část 1 se zabývá nosnými svarovými spoji a část 2 nenosnými svarovými spoji. Obě normy se zabývají svařováním tyčí z betonářské oceli jak mezi sebou tak v kombinaci s jinými materiály než je betonářská ocel. Více o této problematice v kapitole svařování betonářských ocelí.

Kvalifikace postupu obloukového přivařování svorníků z kovových materiálů

Kvalifikací postupů obloukového přivařování svorníků z kovových materiálů se zabývá norma ISO 14555. Stejně jako normy pro svařování betonářských ocelí se tato norma nezabývá jen kvalifikací postupů svařování, ale obecně přivařováním svorníků. Tato norma zahrnuje obloukové přivařování svorníků z kovových materiálů, vystavených statickému i dynamickému zatížení. Stanovuje požadavky, které jsou specifické pro přivařování svorníků, ve vztahu ke svářečským znalostem, požadavkům na kvalitu, specifikaci postupu svařování, kvalifikaci postupu svařování, kvalifikačním zkouškám operátorů a ke zkouškám výrobních svarů.

Kvalifikace postupů tvrdého pájení

Kvalifikací postupů tvrdého pájení se zabývá norma EN 13134. Princip je zde podobný jako u svařování, jen se zde nepoužívá (p)WPS, ale (p)BPS (Brazing procedure specification). Nepoužívá se ani WPQR, ale BPAR (Brazing procedure approval record). Norma EN 13134 specifikuje základní pravidla pro zkoušku a schválení postupu pájení.

Podkategorie

Copyright 1996 - 2020 DOM - ZO 13, s.r.o. | Design logo: srab srab | XHTML 1.0 VALID